|
|
Dvojité kláštery klarisek a minoritů na území Střední Evropy ve 13. století. Typologie architektury, fundace královských princezen a dobový kontext na příkladech klášterů zejména v Praze a Vratislavi.
Zelenková, Gabriela ; Kolářová Takácsová, Kornélia (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je srovnání typologie architektury dvojitých klášterů klarisek a menších bratří. Specifika konventu sester klarisek se musela přizpůsobit přísné řeholi a liturgickým předpisům řádu, což se projevilo v budování architektury podle určitého vzoru, projevujícího se v podobě klášterních kostelů včetně empory, ambitu a společných prostor, oddělených od kontaktu s okolním světem. To ale nebránilo ve zvyšování vzdělanosti sester a udržování vazeb mezi jednotlivými kláštery. Menší bratři pro sestry zajišťovali duchovní vedení. Františkáni vznikají ve 13. století jako řád, který reaguje na rozvoj středověkých měst a širokého rozvrstvení obyvatel, což se odráží v situování klášterů v blízkosti řek a hradeb (funkce špitálu, dostupnost vody). Ve regionu se tak v reakci na nový církevní řád odráží tehdejší touha po návratu k následování evangelia a Krista v osobách žen z královských rodů v Čechách, Polsku i Uhrách. S tím souvisí královské fundace hlavních zkoumaných příkladů, tedy kláštera sv. Anežky v Praze a kláštera v polské Vratislavi, který založila Anežčina sestra Anna (přivádí tak do Slezska klarisky). Tyto dva příklady pojí také funkce pohřebiště významných členů královského rodu, což se projevilo na dispozici prodlouženého chóru klášterních kostelů. Cílem mé práce je, kromě...
|
|
|
Sturla Þórðarson: his work in context of his time and an analysis of the authorial intent
Korecká, Lucie ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Sturla Þórðarson: jeho dílo v kontextu jeho doby a analýza autorského záměru Cílem práce je rozbor literárně-historiografických děl Sturly Þórðarsona s ohledem na specifickou historickou situaci v době jejich vzniku a analýza metod a autorského záměru tohoto islandského dějepisce 13. století. V úvodní části práce podávám stručný přehled o životě Sturly Þórðarsona v širším historickém kontextu na základě dochovaných primárních zdrojů a o jeho literárních a literárně-historiografických dílech. Hlavním tématem práce je analýza a srovnání dvou děl tohoto autora, Ságy o Islanďanech a Ságy o Hákonu Hákonarsonovi, v kontextu různých badatelských pohledů na středověkou historiografii. První z těchto děl se řadí do žánru tzv. ság o současnosti, druhé patří mezi tzv. královské ságy. Obě díla popisují totéž historické období. Předmětem analýzy jsou především rozdíly v přístupu autora k historické látce v literárně-historiografických dílech rozdílného žánru, dále následuje pokus o jejich zdůvodnění. První část práce je zaměřena na rozbor každé ságy samostatně v kontextu daného žánru. Obě ságy patří v rámci svého žánru k nejpozdnějším dochovaným dílům a stojí tedy na konci vývoje žánru. Cílem je zaměřit se na jejich specifika i na rysy shodné se staršími ságami a pokusit se vývoj žánru zdůvodnit. V rámci každého žánru...
|
|
|
Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti
Váňa, Jan ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Michalová, Petra (oponent)
Diplomová práce Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti se zabývala mocenským postavením prvních třech generací zástupců ronovské šlechty v přímé linii k Hynkovi z Dubé. V prosopografická části práce byly analyzovány svědečné řady listin, které jasně prokázaly mocenské maximum jejich dvorské kariéry v době vlády Václava I. Toto maximum se rovněž odráží ve druhé části práce pojednávající o majetkové držbě. V době vlády Václava I. Ronovci vybudovali rozsáhlé pozemkové dominium v severních Čechách a průběžně podporovali rozsáhlou kolonizační činnost v tomto regionu. Ač Ronovci nezastávali žádný dvorský úřad, s výjimkou zemského úřadu správců v Budyšíně, vytvořili si s Přemyslovci velmi silné pouto odvislé od společného dětství přes politickou a vojenskou podporu Václava I. v jeho vnitřní i zahraniční politice. Po smrti Častoslova ze Žitavy mocenské postavení Ronovců v přímé linii začíná upadat, na vrchol se dostává pobočná linie Ronovců - Lichtenburkové. Minimum ronovské dvorské kariéry nastává po jejich odchodu ode dvora Přemysla Otakara II., kdy Ronovci nesouhlasí s Přemyslovou vnitřní politikou. Navracejí se opět ke dvoru roku 1276 v postavě Hynka z Dubé.
|
|
|
Antifonář sedlecký a česká malba 13. století
Šubrtová, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Malířská výzdoba rukopisu Antifonáře sedleckého (Praha, NK ČR, XIII A 6) je významným dokladem vývoje malířství ve střední Evropě ve zlomovém období vývoje od pozdně románské ke gotické kultuře. Záměrem této práce je předložit důkladný uměleckohistorický rozbor rukopisu Antifonáře sedleckého, uloženého v Národní knihovně České republiky v Praze pod signaturou XIII A 6. Základní metodou této práce je důsledný rozbor výzdoby rukopisu z hlediska celkového systému rozvrhu výzdoby i z hlediska typologie jednotlivých motivů ornamentiky. Z dalších metod jsou využívány zejména formální analýza, komparace na typologickém základě a ikonografická analýza. Podrobněji jsou probírány spojitosti s rukopisem Mater verborum (Praha, KNM, X A 11), s Wolfenbüttelským náčrtníkem a jinými časově příbuznými díly. Na základě těchto srovnání, lze dojít k závěru, že malíř Antifonáře sedleckého byl s největší pravděpodobností ovlivněn byzantským, benátským a německým malířstvím. Antifonář sedlecký představuje významné, dalo by se říci, že i klíčové dílo ve středoevropském kontextu vývoje malířství 13. století. Klíčová slova knižní malba, miniatura, iniciála, Tři Marie u hrobu, ornamentika, 13. století
|
|
|
Strakonický hrad a komenda
Králová, Radka ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je strakonický hrad a komenda, kde vedle sebe po téměř dvě století žili Bavorové a maltézští rytíři. Nejprve se práce bude zabývat vývojem osídlení Prácheňska, zejména Strakonicka, od nejstarších dob až do 13. století. Dále představí rod Bavorů a řád maltézských rytířů a jejich působení na strakonickém hradě. Na závěr se bude věnovat založení komendy a hradu, jejich dalšímu stavebnímu vývoji a architektonickému rozboru.
|
|
|
Severní portál kostela sv. Prokopa v Třebíči ve středoevropském kontextu se zvláštním zřetelem ke kostelům benediktinských klášterů v Uhrách
Kolářová Takácsová, Kornélia ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Benešovská, Klára (oponent)
Kornélia KOLÁŘOVÁ TAKÁCSOVÁ: Severní portál kostela sv. Prokopa v Třebíči ve středoevropském kontextu se zvláštním zřetelem ke kostelům v Uhrách. Praha 2021 Anotace Předkládaná disertační práce zařazuje severní portál baziliky sv. Prokopa v Třebíči do širších středoevropských souvislostí se zvláštním zaměřením na uherské stavby. Po uvedení do historie třebíčského opatství a kostela, popisu portálu a jeho ikonografickém rozboru následuje analýza významných portálů z oblasti Německa, Rakouska a Maďarska, které bývají zmiňovány ve vztahu k třebíčskému portálu a jsou spojovány s normanských ornamentem, včetně pokusu o jejich chronologické zařazení. Součástí práce je kritické pojednání různých teorií putování normanského dekoru po střední Evropě. Zvláštní pozornost je věnována otázce zadavatele třebíčské baziliky, která odkazuje jednak na vládnoucí přemyslovský rod, jednak na pozoruhodnou postavu olomouckého biskupa Roberta. Ve všech zemích středovýchodní Evropy byli kromě zahraničních stavitelů, kteří se ve skupinkách oddělili od velkých západních hutí, zapojeni místní kameníci, kteří se svým dílem podepsali na konečných podobách konkrétních staveb. Evidentní podobnosti mezi stavbami a dynastické vazby naznačují kontakt mezi těmito zeměmi, který zůstal živý i navzdory nepříznivým politickým okolnostem či...
|
|
|
Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti
Váňa, Jan
Rigorózní práce Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti se zabývala mocenským postavením prvních třech generací zástupců ronovské šlechty v přímé linii k Hynkovi z Dubé. V prosopografická části práce byly analyzovány svědečné řady listin, které jasně prokázaly mocenské maximum jejich dvorské kariéry v době vlády Václava I. Toto maximum se rovněž odráží ve druhé části práce pojednávající o majetkové držbě. V době vlády Václava I. Ronovci vybudovali rozsáhlé pozemkové dominium v severních Čechách a průběžně podporovali rozsáhlou kolonizační činnost v tomto regionu. Ač Ronovci nezastávali žádný dvorský úřad, s výjimkou zemského úřadu správců v Budyšíně, vytvořili si s Přemyslovci velmi silné pouto odvislé od společného dětství přes politickou a vojenskou podporu Václava I. V jeho vnitřní i zahraniční politice. Po smrti Častoslova ze Žitavy mocenské postavení Ronovců v přímé linii začíná upadat, na vrchol se dostává pobočná linie Ronovců - Lichtenburkové. Minimum ronovské dvorské kariéry nastává po jejich odchodu ode dvora Přemysla Otakara II., kdy Ronovci nesouhlasí s Přemyslovou vnitřní politikou. Navracejí se opět ke dvoru roku 1276 v postavě Hynka z Dubé.
|
|
|
Lovecký hvozd přemyslovských panovníků
Švihlík, Jakub ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Bakalářská práce pojednává o Přemyslovsk Křivoklátska. Je primárně zaměřena na období vlády přemyslovských knížat a králů a z časového období vykračuje pouze tam, kde se jedná o plně relevantní informace. Práce se počíná kapitolou vymezující území lovecké domény. Pokračuje poté dějinami oblasti a zabývá se též její kolonizací. Nejrozsáhlejší část tvoří podrobné pojednání o histo centrech oblasti především pak královských hradů. Čtenáři by tak měla práce poskytnout znalosti o oblasti Křivoklátska, její historii a nejdůležitějších lokalitách.
|
|
|
Zázrak nebo ošklivý pád z olivovníku? Středověký spor o stigmata svatého Františka z Assisi
Hlaváč, Stanislav ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Diplomová práce pojednává o středověkém sporu o stigmata Františka z Assisi. Náboženský fenomén stigmat nahlíží z hlediska obecného vývoje vrcholně středověké spirituality. Práce se snaží respektovat chronologický vývoj polemiky a podle toho rovněž pojednává o postupu františkánské reflexe stigmat. Jedna z kapitol je věnována rozboru počátků františkánské tradice o stigmatech zakladatele. Následně práce pojednává o odporu vůči kultu stigmatizovaného světce z hlediska řádových pramenů a papežských bul hájících pravost stigmat. Předposlední kapitola je věnována vývoji františkánské teologie stigmat, která vyústila v exaltaci postavy zakladatele a jeho řádu. Na základě tohoto vývoje se stigmata stala předmětem rivality mezi františkány a dominikány, o čemž pojednává poslední kapitola.
|
|
|
Františkánská bible z Knihovny Národního muzea v Praze (XII.B.13) v kontextu dobového malířství 13. století
Kurešová, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Černý, Pavol (oponent) ; Brodský, Pavel (oponent)
Františkánská bible z Knihovny Národního muzea v Praze (XII.B.13) v kontextu dobového malířství 13. století Malířská výzdoba Františkánské bible (Praha, KNM XII.B.13) pocházející z doby kolem roku 1270 je významným dokladem vývoje malířství ve střední Evropě v období přelomu pozdně románské a gotické kultury. Na výzdobě Františkánské bible se podíleli čtyři mistři, z nichž První vyzdobil Starý zákon, a další tři pracovali na Novém zákoně. Iluminace Františkánské bible lze zařadit do okruhu iluminátorů, kteří navazují na dědictví dílny Giovanniho da Gaibana, pro níž je charakteristické používání místně tradičního tvarosloví, doplňovaného do bordur expandujícími, protahovanými kaudami. Barevnost tónů postupně chladne a nastupuje tendence ke kresebnějším formám, odlehčování tvarů, vzrůstá plošnost a množí se citace západních forem, přičemž souběžně ustupuje těžká pastózní modelace. První mistr sice vyšel z oblasti středního Rýna, ale tvaroslovím ornamentiky navázal na dílnu Giovanniho da Gaibana. Zbývající tři mistři si dokonale osvojili "da Gaibanovský" styl. Liší se však způsobem interpretace typologicky společného základu repertoáru - způsobem modelace − nebo šíří barevné škály. Iluminátory dále odlišuje práce s dílčími doplňky motivů rozdílného původu. Výzdoba Františkánské bible je syntézou různých...
|
host ::
RSS.